složila jsem podzimní zkoušky

Omlouváme se, že jsme dlouho nepřinesly žádné novinky z vižlího života. Bylo to tím, že jsme se pekelně připravovaly na podzimní zkoušky a průběh výcviku byl všelijaký. Panička mě naučila nosit všelico z lesů i polí, ale přeci jsem to nemohla dělat pořád dokola a dobře. Musela jsem to občas okořenit nějakým zábavným kouskem. Když ale přišel den zkoušek, panička byla strašně divná, nemluvila, nesmála se a byla zvadlá. Od rána bylo jasné, že bude parné počasí. Nejnepříjemnější bylo, když jsme uviděly zajíce, kteří byli připraveni k aportování. Menší kousek vážil 4,8 kg a větší 5,2 kg. Na začátku mé výkony nebyly úchvatné, kdy jsem nevěděla, jestli je teplý bažant na hraní nebo ho mám donést a odhozeného zajíce mě taky bavilo popotahovat. Když jsem paničce přinášela bažanta z vlečky, chtělo se mi strašně čůrat. Nezbylo nic jiného, než asi 5 m před ní přičupnout. Z korony bylo slyšet, proč že mi to ta panička nevezme, ale ona poznala z mého pohledu, ať vyčká, že jen co dočůrám, bažanta jí donesu a předám. Pak už jsem to svými výkony vylepšila a dotáhly jsme to až do konce s výborným výsledkem. Dostaly jsme pochvalu od rozhodčích i z korony, že já se svou slabší konstitucí dokážu donést takového velkého zajíce i z vlečky a s jakou chutí a odhodlaností. Skončily jsme v I. ceně s 284 body na krásném 4. místě (ze 16 ohařů). Soudcovskou tabulku můžete najít v sekci „dokumenty“.  Tím jsem splnila veškeré podmínky chovnosti a stala se ze mě CHOVNÁ FENA. Sama jsem ale ještě trochu dítě, tak doufám, že mi dá panička ještě čas. Říkala ale něco o dalších zkouškách, tak co je lepší?