Besi Moravia Setter "in memoriam"

Besinku, tu mám opravdu nejradši. Znám jí nejdýl a do života mě hodně naučila. Třeba, že o všechno se mám dělit bez vrčení, ale jen do určité míry, jak se vozit slušně v autě, že nemá žádnou cenu utíkat paničce, že má cenu otvírat odpadkový koš, na procházkách že se dá požírat všelico, ... prostě samé užitečné věci. Ani se mi nechce věřit, že je tak nemocná, když má tolik ráda život a běhá a šmejdí s velkým zaujetím. Prostě jím mám moc ráda.

Někdy se mi ale zdá, že panička Besince trochu nadržuje. Vůbec jí nemusí poslouchat, nemusí aportovat a dělá si většinou co chce. To já hned na zavolání nebo zapískání přijdu. Prostě jako by neslyšela. Myslím, že za to může několik okolností. Besince táhne na třináctý rok a je to první pes, kterého panička kdy měla. Hned se jí jí podařilo lovecky vycvičit a uchovnit. Besinka je zakladatelka chovatelské stanice Bohemia Setter. Měla dva vrhy, vychovala 14 štěňat a z nich vzešli i velice kvalitní jedinci. Ani na výstavách se nedala úplně zahanbit, získala výborná 1 a 2x res. CACe a má titul Veterán šampión, ze zkoušek vlohové a podzimní. Na jaře 2010 ovšem rychle a razantně ztratila srst a na klinice v Čáslavi doktoři po dokonalém vyšetření zjistili hypofunkci štítné žlázy. Po předepsaných lécích se Besinka rychle vylepšila, zhubla do standartní postavy, začala být veselá a ožila a zase jí narostla srst. Při té celkové prohlídce ale našli bouličky na břiše a Besinku čekala operace. Po histologii útvarů paničce řekli smutnou zprávu, která jí podrazila nohy. Jednalo se o zhoubný nádor osteosarkom mléčné žlázy a předpověděli jí cca 3 měsíce života. Možnost chemoterapie ale panička zamítla. Besinka se ale naštěstí drží, je statečná, veselá, chundelatá, chutná jí jíst, má radost z pohybu a má zájem o zajíčky a srnečky a občas je ještě i prožene. Není teda divu, že jí panička ledacos toleruje a snaží se jí snést modré z nebe. Užíváme si společně její přítomnost každý den. Doufám, že tu s námi bude ještě dlouho.

A pak to přišlo. Zůstaly jsme totiž samy. Byly jsme s paničkou obě moc smutné, ona chodila jako tělo bez duše a mně na procházkách vůbec nebavilo běhat a vymýšlet dobrodružné trasy. Ve čtvrtek 27.9.2012 ukončila svou životní pouť naše nenahraditelná kamarádka a parťačka Besinka a paradoxně přesně na den po 13 letech, kdy si jí panička 28.9.1999 přivezla do nové boudičky, jí v pátek 28.9.2012 pochovala vedle Britanky a Aránka. Nebylo zbytí, ale muselo se jí v odchodu ze světa pomoct. Její trápení bylo příliš veliké a neslučovalo se s důstojným životem psa. Selhávalo jí pravděpodobně srdíčko, síly jí velice rychle ubývaly a už nebyla jiná pomoc.

Myslím, že měla krásný život, který by si mohl kdekterý lovecký pes přát a závidět jí ho. Panička se o to snažila a dala jí všechno, co bylo možné i nemožné. Její odchod nás velice bolí.

Besinko, budeš nám moc chybět.