Setkání s prasaty

Vyšly jsme si na každodenní víkendovou procházku. Bylo chladno, lehce nachumelíno a foukal silný vítr. Panička teda zvolila cestu lesem. Tak jsme si jako tradičně s Besinkou šmejdily po houštinkách a různých zákoutí lesů. Když jsme šly podél odrostlé houštiny, panička ucítila „vůni“ divokých prasat. Protože jsme byly v jejím dohledu, šla bezstarostně dál. Najednou se to na kraji houštiny začalo mlet a Besinka se ocitla v chumlu divokých prasat. Nic si z toho nedělala a bez strachu se od nich odpojila. Jednomu kňourkovi se ta situace nějak nelíbila a tak stál odhodlaně otočený na nás, že si to s námi vyřídí. Já jsem stála kousek od paničky. Kňour se proti nám rozběhl a vůbec jsme nevěděly, co se bude dít. Rozeběhla jsem se proti němu, že nás nedám. Kňour to na štěstí stočil a já jsem ho hnala dál. Nebyly mi jeho velikost ani zápach moc příjemné a tak jsem se raději hned vrátila za paničkou, abych kdyžtak zase zachránila situaci. Holky na mě čekaly, prasata už byla fuč a tak jsme mohly pokračovat v dalším venčení. To jsem ale hrdinka, co?